Na začátku 90. let bylo všechno nové. Svoboda, otevřené hranice, ale i přístup k technologiím a způsobům, jak se staví v západním světě. Právě tehdy vznikla odvážná myšlenka – vybudovat v Brně technologický park po vzoru těch, které vznikaly na západě.
U zrodu Českého technologického parku Brno stála jako investor britská společnost Bovis, město Brno a Vysoké učení technické (VUT). Cílem bylo vybudovat moderní prostory pro výzkum a high-tech výrobu propojené s univerzitním kampusem a zasazené do zeleně. Autorem koncepce byl londýnský architekt Peter Foggo.
Na lokalizaci projektu do českých podmínek se na začátku 90. let podíleli Jan Hršel a Petr Ščurkevič, tehdy ještě zaměstnanci firmy Sportprojekt Brno. Začali přípravou dvou administrativních budov v nejbližším okolí VUT. A položili tím základy projektu, který se stal v Česku průkopníkem svého druhu.
Výstavba technologického parku postupovala pozvolně. Když se v roce 2005 přistoupilo k další fázi, Petr Ščurkevič s kolegy už působil v K4. Navázali ale na dobré vztahy s generálním ředitelem Technologického parku Brno Roderickem Barkerem a pokračovali ve spolupráci. S K4 jsme se tak podíleli na dalších etapách výstavby, konkrétně na třech administrativních budovách. Naše služby zahrnovaly projekční práce, inženýrskou činnost a řízení staveb.
Vedení technologického parku chtělo do nového areálu přilákat zejména renomované firmy. A ty měly na řešení prostor velmi specifické požadavky, které jsme museli promítnout do návrhu.
Například firma FEI Czech republic jako výrobce elektronových mikroskopů měla vysoké nároky na čistotu prostor s precizní filtrací a speciální vzduchotechnikou. Administrativní prostory pro IBM a jeho servisní středisko zase vyžadovaly maximální spolehlivost v dodávce elektřiny – včetně dvojité přípojky a rozsáhlé sítě záložních zdrojů.
Podíleli jsme se také na stavbách pro Siemens, SGI, Timken, Honeywell Controls, Symbol Technologies nebo Red Hat.
Kromě konceptu technologického parku jsme převzali od Britů také know-how a přístup tzv. construction managementu – způsob řízení velkých projektů, při kterém se výstavba rozděluje na menší celky a pro každý z nich hledáte specializovaného dodavatele. My měli na starost koordinaci celého procesu – od komunikace s budoucími nájemníky, zpracování specifikací a projektů přes vyřízení stavebního povolení a tendrů dodavatelů až po dohled na realizaci. Do práce se tak zapojily obě divize K4 – projekční i projektového řízení.
Technologický park Brno se budoval v několika etapách více než 17 let. Dnes má zastavěnou plochu přes 135 000 m² a nabízí administrativní, technologické i výrobní prostory obklopené zelení. Majoritním vlastníkem je město Brno, partnerem VUT.
„V té době to byl v Česku unikátní projekt. S celým týmem jsme dostali pozvání do Londýna na prohlídku tamních technoparků. Peter Foggo byl u plánu sice jen na začátku, ale vtiskl mu podobu a jeho master plan se celou dobu dodržoval – i díky tomu, že ředitelem Technologického parku byl v době výstavby další Brit, Roderick Barker. Britové tehdy byli v architektuře a projektování o světelné roky před námi a my jen s údivem sledovali, jak to dělají. Byla to pro mě velká škola. Zároveň to bylo velmi zajímavé setkání s nájemníky – každá firma byla něčím speciální. Bylo náročné splnit všechny požadavky, ale když se to povedlo a například ředitel dané firmy nám osobně poděkoval, cítili jsme zadostiučinění. Rád na to vzpomínám.“
Ing. Petr Ščurkevič, předseda dozorčí rady K4
